Měsíc: Květen 2020

Jako další příspěvek přinášíme rozhovor s členy a členkami kolektivu Sdílené domy. Dozvíte se v něm mimo jiné, co už se nám v kolektivu povedlo udělat, jaké před námi ještě leží výzvy nebo co byly největší překážky v našem snažení.

Můžete na úvod stručně představit váš kolektiv?

Náš kolektiv v současnosti tvoří deset lidí různého věku i zaměření. Dali jsme se dohromady původně jako parta lidí, která chtěla bydlet spolu, to bylo asi před osmi lety. Už od začátku nás inspiroval německý model Mietshäusersyndikatu (MHS, Svaz nájemního bydlení), sítě, která v současnosti sdružuje už přes sto projektů komunitního sdíleného finančně dostupného bydlení. A po celou dobu fungování kolektivu je naším hlavním cílem utvořit podobnou síť sdílených domů i v Česku. Domy by měly být ve společném vlastnictví družstva a sítě, bydlení v nich bude nájemní a z nájmů se budou splácet úvěry a přímé půjčky, za které se dům koupil. A samozřejmě je naším cílem koupit si sdílený dům a společně v něm bydlet.

Pokračovat ve čtení „Rozhovor se členkami a členy kolektivu Sdílené domy“

Přinášíme vám druhou část ankety o sdíleném bydlení. Jak už jsme psali v úvodu k prvnímu dílu, jeden z oslovených kolektivů nám poslal tak rozsáhlou odpověď, že si zaslouží samostatný příspěvek.

1. Můžete nám popsat, v jaké formě sdíleného bydlení v současnosti bydlíš?

Všichni: V počtu něco málo přes 10 lidí si pronajímáme dům se zahradou ve větším krajském městě. Majitel je senior, který v domě vyrůstal a nyní bydlí jinde. V procesu hledání vhodného objektu k pronájmu jsme jako větší skupina lidí s několika psy nebudili přílišné nadšení majitelů a majitelek, nicméně zde jsme narazili na výjimku. Dům nám pronajal za relativně slušnou cenu proto, že se mu „líbíme“. To má samozřejmě výhodu v tom, že se s ním dá domluvit i na věcech, které by v běžném komerčním nájmu nebyly možné. Po roce pronájmu s námi například uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, což považujeme za vstřícný krok. Na druhou stranu nás to nutí přihlížet k tomu, že má k domu citovou vazbu (a špatné zkušenosti s předchozími nájemníky), takže si tady nemůžeme dělat všechno, na co bychom asi měli nárok, a necháváme si od něj kecat do změn a oprav a tak trochu lézt do soukromí. Je prostě těžší se na náš vztah koukat čistě třídně :).

Pokračovat ve čtení „Anketa o sdíleném bydlení – 2. část“