Rubrika: Nezařazené

Gentrifikace je pojem, který se u nás pomalu, ale jistě začíná zabydlovat spolu s tím, jak se mění tvář center měst a některých čtvrtí, které se postupně stávají pro své původní obyvatele nedostupnými.

Když jsem loni v létě během jedné horké srpnové noci brouzdala ulicemi hamburského Sankt Pauli, zničehonic mě přepadl intenzivní smutek a plnou silou na mě dolehl pocit pomíjivosti. Tahle část města, tenhle svobodný přístav pro všechny levičáky, anarchisty a pankáče, existuje pouze v tento jediný okamžik. Za pár měsíců nebo let už zde vůbec nemusí být, mohou ho spolknout sterilní kanceláře, vycíděné ulice a všude stejné hipsterské kavárny s kyselým espressem.

Pokračovat ve čtení „Zabíjí gentrifikace vše, co máme rádi?“

• 

Jak to vlastně na takovém hausprojektu vypadá? Kolektiv Sdílených domů měl už poněkolikáté možnost účastnit se několikadenního semináře v postupimském Projekthausu, projektu fungujícím už od roku 2005. Přečtěte si rozhovor s jedním ze členů tohoto kolektivu.

Projekthaus je jedním z hausprojektů v Postupimi, pod jeho hlavičkou funguje několik domů určených k bydlení, mj. pasivní novostavba, kterou před nedávnem dostavěli. Kromě toho má i několik užitných budov. Jeden ze spolků, které v rámci hausprojektu fungují, pořádá vzdělávací semináře pro skupiny z různých evropských zemí. Jako Sdílené domy jsme se už podruhé mohli účastnit týdenního semináře zaměřeného na to, jak takový hausprojekt funguje. Dozvěděli jsme se mimo jiné, jak dům udržovat, jak pečovat o vztahy v kolektivu, jak řešit konflikty, jak rozvrhnout finanční plán. Kromě toho, že jsme si odvezli mnoho užitečných informací, jsme využili příležitost a s jedním z členů tamního kolektivu jsme udělali rozhovor o tom, jak jejich hausprojekt vůbec funguje.

Pokračovat ve čtení „Je to hodně práce, ale má dobré výsledky“

Pár slov o právní struktuře systému Sdílených domů

Hlavní cíl v Německu působícího Syndikátu nájemních domů (Mietshäuser Syndikat) stejně jako jeho začínající české obdoby Sdílených domů je vcelku prostý: podpořit nehierarchické kolektivy ve vykupování konkrétních nájemních a jiných domů z trhu s nemovitostmi, nabídnout jejich prostřednictvím finančně dostupné samosprávně organizované nájemní bydlení a postupně tento model dál solidárně rozšiřovat.

Pokračovat ve čtení „S právem proti trhu“

Sdílené domy připojily svůj podpis pod výzvu Za Prahu udržitelnou a sousedskou, která formou osmibodového dopisu pražskému magistrátu, městským částem a Institutu plánování rozvoje požaduje zlepšení kvality života v Praze. Uveřejňujeme kompletní text výzvy.

Pokračovat ve čtení „Za Prahu udržitelnou a sousedskou“

Jako další příspěvek přinášíme rozhovor s členy a členkami kolektivu Sdílené domy. Dozvíte se v něm mimo jiné, co už se nám v kolektivu povedlo udělat, jaké před námi ještě leží výzvy nebo co byly největší překážky v našem snažení.

Můžete na úvod stručně představit váš kolektiv?

Náš kolektiv v současnosti tvoří deset lidí různého věku i zaměření. Dali jsme se dohromady původně jako parta lidí, která chtěla bydlet spolu, to bylo asi před osmi lety. Už od začátku nás inspiroval německý model Mietshäusersyndikatu (MHS, Svaz nájemního bydlení), sítě, která v současnosti sdružuje už přes sto projektů komunitního sdíleného finančně dostupného bydlení. A po celou dobu fungování kolektivu je naším hlavním cílem utvořit podobnou síť sdílených domů i v Česku. Domy by měly být ve společném vlastnictví družstva a sítě, bydlení v nich bude nájemní a z nájmů se budou splácet úvěry a přímé půjčky, za které se dům koupil. A samozřejmě je naším cílem koupit si sdílený dům a společně v něm bydlet.

Pokračovat ve čtení „Rozhovor se členkami a členy kolektivu Sdílené domy“

Přinášíme vám druhou část ankety o sdíleném bydlení. Jak už jsme psali v úvodu k prvnímu dílu, jeden z oslovených kolektivů nám poslal tak rozsáhlou odpověď, že si zaslouží samostatný příspěvek.

1. Můžete nám popsat, v jaké formě sdíleného bydlení v současnosti bydlíš?

Všichni: V počtu něco málo přes 10 lidí si pronajímáme dům se zahradou ve větším krajském městě. Majitel je senior, který v domě vyrůstal a nyní bydlí jinde. V procesu hledání vhodného objektu k pronájmu jsme jako větší skupina lidí s několika psy nebudili přílišné nadšení majitelů a majitelek, nicméně zde jsme narazili na výjimku. Dům nám pronajal za relativně slušnou cenu proto, že se mu „líbíme“. To má samozřejmě výhodu v tom, že se s ním dá domluvit i na věcech, které by v běžném komerčním nájmu nebyly možné. Po roce pronájmu s námi například uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, což považujeme za vstřícný krok. Na druhou stranu nás to nutí přihlížet k tomu, že má k domu citovou vazbu (a špatné zkušenosti s předchozími nájemníky), takže si tady nemůžeme dělat všechno, na co bychom asi měli nárok, a necháváme si od něj kecat do změn a oprav a tak trochu lézt do soukromí. Je prostě těžší se na náš vztah koukat čistě třídně :).

Pokračovat ve čtení „Anketa o sdíleném bydlení – 2. část“